About Us
Příběh Modré hřebenovky
Jak to bylo s nejstarší dálkovou značenou trasou u nás
Modrá hřebenovka. Legenda prvních čtyřiceti let 20. století. Nejdelší a nejstarší dálková značená turistická trasa v zemích českých. Proznačovat se začala na začátku století a postupem času se prodlužovala a prodlužovala… a ve dvacátých letech vedla z Pradědu přes Kralický Sněžník, Orlické hory, Broumovsko, Krkonoše, Ještěd, Lužické hory, České Švýcarsko a Krušné hory až hluboko do Německa, na hranice Bavorska a Durynska. V té době měřila 800 km. Když pak byla o deset let později prodlužena až do Krnova a byl připojen úsek přes Český les a Šumavu, musel ten, kdo chtěl nádhernou trasu značenou typickým modrým hřebenem projít celou, našlapat úctyhodných 1200 kilometrů.
Všechno to začalo právě v Českém Švýcarsku a Lužických horách. V letech 1902 až 1904 se několika turistickým spolkům sdružujícím především české Němce (mezi nejaktivnější patřil „Horský spolek“ z Krásné Lípy, spolek „České Švýcarsko“ z Děčína a „Spolek pro nejsevernější Čechy“ z Rumburka) podařilo vytyčit hřebenovou turistickou trasu, která vedla z Růžovského vrchu přes Dolský mlýn, Všemily, Českou Kamenici, Lísku, Studenec, Jedlovou, Tolštejn, Luž a Hvozd až na Ještěd. Zhruba šedesátikilometrovou štreku měl vyznačovat čtyřzubý modrý hřeben (většina značení byla tehdy červená), proto se také trase začalo říkat Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg). Inspirace pocházela především ze systému alpských a durynských chodníků a stezek. Necelý rok po proznačení vyrazili na Hřebenovku českolipský badatel Anton Paudler a krásnolipský rodák, významný malíř August Frind. Celou trasu nejen prošli, ale napsali a ilustracemi vyzdobili i prvního průvodce po Modré hřebenovce. Úspěch byl famózní, a tak se brzy začaly přidávat další horské spolky a trasa se prodlužovala. Válka ovšem rozvoj trasy ukončila. Modrá hřebenovka se stala polozapomenutou legendou.
Hřebenovka v současnosti
Dá rozum, že když se objevila myšlenka vzkřísit slavnou Hřebenovku, bylo to v místě jejího historického zrodu, tedy na území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje. Oba kraje se pustily do jednání a příprav. Symbolickým spojením těchto snah a především faktickým propojením tras vedoucích po území obou krajů se stal nový turistický most, který v září 2021 překlenul velmi vytíženou silnici vedoucí přes Stožecké sedlo (místní mu říkají Šébr - podle historického názvu Schöbersattel). V létě slouží pěším turistům i cyklistům, v zimě propojuje běžecké trasy lyžařů. Právě tady, na turistické lávce, začíná východní spojka Hřebenovky Českým Švýcarskem, která tě přes Stožec a Jelení skálu dovede k východnímu východišti Hřebenovky Českým Švýcarskem – na nádraží Jedlová. Naopak na západě Hřebenovku připojí k její krušnohorské části západní spojka z Tisé do Petrovic. Hřebenovka se tak opět stala významným členem stále se rozrůstající rodiny dálkových tras Českem.
Dlouhá léta, která uplynula od doby, kdy po Modré Hřebenovce štrádovali výletníci v pumpkách, proměnila nejen krajinu samotnou, ale také turistiku samotnou. A tak současná hřebenovka Českým Švýcarskem nekopíruje trasu té historické a nesnaží se o co nejkratší spojení cílových bodů. Jejím cílem je naopak propojit všechna pozoruhodná místa a napojit je i na turistickou infrastrukturu, aby bylo snadné na uzlová místa dojet, bylo se kde najíst a napít i vyspat. Snahou těch, kteří novou Hřebenovsku vytyčovali, ale na druhé straně bylo i to, aby se trasa vyhnula nejexponovanějším a návštěvníky často až přetíženým místům. Jde přece o to, aby si poutník mohl užít cestu samotnou, aby byl na některých místech i zcela sám, obklopen jen nádhernou přírodou. A to Hřebenovka Českým Švýcarskem splňuje. Ideální doba, kdy se na ni vydat a užít si ji naplno, je mimo hlavní sezónu – brzy na jaře, po celý podzim, ale i v zimě.